8 mýtů, které brzdí každého umělce: Druhá renesance je tady, tak proč ji nevyužít?

Alena Ndiaye
16. 8.
Minut čtení: 3

Žijeme v éře, která by se dala nazvat druhou renesancí. Technologie nám dala do rukou nevídané nástroje pro tvorbu a šíření umění. Nikdy nebylo snazší spolupracovat, učit se a sdílet svou práci se světem. A přesto se mnozí umělci stále potýkají s neviditelnými překážkami, které jim brání naplnit svůj tvůrčí, osobní i finanční potenciál.

Proč se to děje? Odpověď se nenachází ve světě digitálních technologií, ale hluboko uvnitř nás. Mnoho umělců jsou jako loutky na nitkách utkaných z mýtů, které jim brání ve svobodné tvorbě. Tyto mýty, které se předávají z generace na generaci, sabotují vaši kreativitu, berou vám radost a mění vaše ateliéry ve sklady.

Dvě tváře mýtu a volba mezi samotou a komunitou

Mýtus má dvě definice: může to být dobře známý příběh, nebo široce rozšířená, ale nepravdivá víra. A právě na tu druhou definici se chci zaměřit. Jsou to lži, které nás brzdí a ovlivňují naše rozhodování.

Jedním z nejzákladnějších konfliktů v uměleckém životě je neustálé balancování mezi samotou a komunitou. Umělec často potřebuje klid a samotu ke své práci, ale zároveň je sociální bytostí. Tvorba v izolaci může být produktivní, ale bez srovnání s ostatními jim chybí perspektiva. Stejně tak přílišná závislost na vnějších vlivech může potlačit jejich jedinečný styl. Musíte neustále hledat rovnováhu a aplikovat Paretovo pravidlo (pravidlo 80/20) – soustředit se na to, co je skutečně důležité pro vaši tvorbu a osobní růst, a odhodit zbytečné „plýtvání časem“.

Odhalení a překonání mýtů

Tyto mýty jsou jako kotvy, které vás táhnou dolů. Jsou tady, aby vám šeptaly, že nejste dost dobří, že si vaší práce nikdo nevšimne. Prvním krokem k jejich zničení je poznání.

Proces odhalování těchto mýtů může být náročný. Můžete se cítit zmatení, můžete pociťovat odpor ke změnám. Plavání v hlubinách vlastního podvědomí a vytahování těchto starých přesvědčení není žádná zábava. Ale jedno je jisté: stojí to za to!

Jakmile se osvobodíte od mýtů, které vás brzdí, zažijete svobodu, jakou jste dosud nepoznali. Dáte si svolení stát se plnohodnotným umělcem a pocítíte vášeň, kterou vám nic jiného nedá. A v nejlepším případě, jako umělci, po sobě zanecháme světlo, které nikdy nevyhasne. Vaše dílo vás přežije, i když se jeho lesk může časem zmenšit, nikdy nezmizí úplně.

Tady je seznam uměleckých mýtů, se kterými je třeba se vypořádat

Mýtus hladovějícího umělce: Přesvědčení, že opravdový umělec musí trpět a žít v chudobě, aby tvořil hodnotná díla.
Mýtus umělce Popelky: Víra, že úspěch přijde náhle a bez tvrdé práce, stačí jen počkat na „princův polibek“ v podobě uznání.
Mýtus chaotického umělce: Představa, že kreativní proces musí být neuspořádaný a nepředvídatelný, a systém tak brzdí originalitu.
Mýtus o zaprodání: Obava, že přijetí zakázek nebo tvorba pro komerční účely „zaprodá“ vaši uměleckou duši.
Mýtus o talentu: Názor, že buď máš talent, nebo nemáš. Úsilí, praxe a studium nemají velký vliv.
Mýtus izolovaného umělce: Domněnka, že umělec musí být samotář a tvořit v ústraní, bez sociální interakce.
Mýtus o vášni: Přesvědčení, že pokud máš dostatečnou vášeň, vše ostatní přijde samo, a že tvorba by měla být vždy snadná a příjemná.
Mýtus o štěstí: Víra, že úspěch je jen o náhodě a štěstí, nikoli o systematické práci, seberozvoji a budování sítě kontaktů.