Styly v umění - POINTILISMUS

Tečka, tečka, tečka…to není kódovaná zpráva v Morseově abecedě, ale malířský princip stylu nazývaného pointilismus, divizionismus nebo novoimpresionismus. Ten vznikl jako vždy, ze snahy přijít s něčím „novým“ a „zajímavým“.

V polovině 80. let 19. století se objevila touha posunout intuitivní přístup k malbě impresionismu o level výš. Umělci se snažili přijít s metodou, která bude podložena vědou a ne pouze zrakovým vjemem a představivostí pozorovatele. Nová optika byla podložena výzkumy z oboru fyzikální optiky. Tvorba obrazu pomocí barevných teček či skvrn sice vycházela z impresionismu, ale zde záleželo, jaké barvy se pokládají vedle sebe a jak se navzájem ovlivňují.

Základem byl princip simultánního kontrastu. Princip spočívá v tom, že dvě barevné skvrny vedle sebe ležící se navzájem ovlivňují. Barvy dostávají vedle sebe nádech do své komplementární barvy. Například když umístíme vedle sebe červenou a žlutou, bude žlutá působit trošičku do zelena a naopak červená bude vypadat trošku do modra. Novoimpresionisté nebo pointilisté šli se svou metodou mnohem dále a stanovili ideální velikost barevné skvrny vzhledem k velikosti plochy i vzdálenost divákova pozorování.

Dvěma klíčovými postavami pointilismu byla dvojice Paul Signac a Georges Seurat.

Střediskem pointilistů se stal Salón nezávislých a Společnost nezávislých umělců založené roku 1884 v Paříži. Pravidelné setkání se konala také u Paula Signaca doma.

Paul Signac patřil k zapáleným obhájcům této metody, kterou důsledně aplikoval na svá krajinářská díla. Jeho kolorit prochází v nepozměněné podobě celých jeho dílem. Signac rád cestoval a ze svých cest si přivážel spontánní akvarelové skici. Dle skic poté ve svém ateliéru maloval a pointilistickou metodou se snažil dosáhnout co nejharmoničtější pohled na přírodu. Svůj zápal pro tento malířský styl dokonce zformuloval do knihy Od Delacroixe po novoimpesionismus, kde tento styl zdůvodňoval. Signac dokázal svým vlivem dát dohromady skupinu malířů stejně smýšlejících. Mezi pointilisty na nějakou dobu patřil i Camillo Pissarro, Henri-Edmond Cross nebo Maximilien Luce.

Druhý z dvojice – Georges Seurat sice byl nejvýznamnějším představitelem tohoto směru, ale jeho nadání mu nikdy nedovolovalo se plně svázat jednou malířskou technikou a mechanické malbě. Ačkoliv prošel klasickým školením na Škole krásných umění v Paříži nadchl se do myšlenky Charlese Blanca, že barvy podléhají pevným zákonům a dá se k malbě přistupovat jako ke komponování hudby. Právě pod Signacovým vlivem začal používat čisté barevné tóny vycházející ze slunečního spektra. Pointilistickou technikou vytvořil asi nejslavnější dílo toho stylu – Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte (1885 – 1886). Od svých spíše statických kompozic později přešel i k zachycení prudkého pohybu například v díle Kankán (1889-1890). Život geniálního umělce byl ale krátký, zemřel v jednatřiceti letech. Jeho tvorba však měla vliv i na moderní malířství.

Doba tvorby v rámci toho stylu sice nebyla dlouhá, ale jeho metoda měla obrovský vliv na moderní umění a hlavně na to abstraktní.

Pointilistická metoda „tečkování“ se samozřejmě ujala i v současném umění, a to v celé škále podob. Mezi ty slavné patří například komiksový styl Roye Lichtensteina, který maloval pomocí teček digitální pixely v době, kdy ještě žádné neexistovaly. Jeho tečkovaný umělecký styl dnes řadíme mezi ikony slavného pop artu.

Japonská výtvarnice Yayoi Kusama využívá puntíky ve významové rovině nekonečna a její ikonický styl ji přivedl i ke dvojnásobné spolupráci s haute couture domem Louis Vuitton. Její ručně malované puntíkové vzory byly přeneseny na kabelky i další produkty tohoto domu.

„Chtěl jsem vytvořit systém, kde jakákoli rozhodnutí, která v rámci malby učiníte, skončí šťastnou malbou,“ tak vysvětlil britský kontroverzní umělec Damien Hirst svůj princip tečkovaných obrazů. Namaloval jich tisíce a ačkoliv vypadají „primitivně“, stojí za nimi pevný řád. Skvrny musí být stejné velikosti, namalovány ručně do dokonalého kruhu a umístěny v mřížce. Téměř vždy má každá tečka jinou barvu. Cena těchto obrazů se dnes pohybuje okolo milionu korun českých.

Tento malý výběr představuje pouze pár umělců z velkého množství, které uchvátila prostá tečka a dokázali svůj styl dostat na výsluní. Vytváření obrazu pomocí teček se dnes užívá nejenom k malbě, ale i například jako tetovací technika.